Auto HI-FI Club CZ

autohifi,auto hi-fi,auto hifi,autohificlub,auto hi-fi club,club, klub,fórum,autorádio,autozesilovač,autorádio cd,autorádio mp3,autorádio dvd, tuning,srazy,tuningshow,klub,emma,dbdrag,tuning,autotuning,carstyling, tlumeni, Alpine,octavia,Brax,Denon,Clarion,Pioneer,Sony,panasonic,Helix, Dynamat,dego,Hertz,Audison,Fusion,McIntosh,Focal,Rockford Fosgate,Dynaudio,JBL,xenony,becker,jvc,kenwood,ground zero,dietz,morel doorboardy ,zapojeni,felicia,pioneer,peugeot,zastavba,audio,306,repro,golf,instalace,dls,4x100,FELICIE,morpheus,helix,audi

Články /Rady a návody

o2 pásmový aktiv – část druhá

předchozím článku jsme si řekli něco o základech dvoupásmového aktivu, ale bez připojeného subwooferu. Ladění subwooferu bude pro každého jiné. Někdo preferuje ladění jemné jen na doplnění nejnižších tónů, jiný má rád pořádné kopance u muziky, kterou má rád a někdo další rád dělá „bordel“ nebo si chrochtá při infrazvukovém dunění při vysokém výkonu. U základního ladění by mělo být teoreticky jedno, jestli je v autě subwoofer s velikostí membrány (8,10 nebo 12palců) nebo na typu ozvučnice (uzavřená, bassreflex). Odbornější téma na rozdíly ozvučnic, popřípadě popis jiných typů bych raději přenechal těm, co je staví nebo mají letité zkušenosti.

 

Zkušenosti říkají, že každé auto hraje tak trochu jinak. Nevíce rozdílů najdeme například mezi sedanem a kombíkem. V sedanu se basová složka musí probojovat přes plech zadního plata nebo sedačky. Nejenže je potřeba subwoofer u sedanu více „nakrmit“, aby výsledná akustická hladina byla stejná jako u kombíku, ale také ona překážka může fungovat jako filtr, který utlumí vyšší frekvence – proto není výjimkou, že u sedanu lze za jistých okolností bez problémů použít vyšší dělicí frekvenci nebo dokonce překryv se středobasy.

 

Nejen typ karoserie, ale také velikost auta hraje velikou roli. Délka a potažmo celého interiéru výrazně ovlivňuje zvukový projev basové složky. Velmi obecně lze říct, že malé auto bude mít jiné basy než velké. Určitě jste si všimli popularitu malých autíček v bass soutěžích. Platí nepsané pravidlo, že čím menší auto, tím lze dosáhnout většího akustického tlaku při nízkých frekvencích. Logika by napadlo, že ano, méně vzduchu na rozpohybování při stejném výkonu se rovná automaticky vyššímu akustickému tlaku. Ano, něco na tom bude, ale zkusme nad touto teorií pozastavit trochu jinak, řekněme v rámci SQ (sound quality).

 

Fyziku nelze obejít

 

Za všechno může fyzika, kterou nelze obejít. Na této kalkulačce, při zadání „sound in air“ (zvuk ve vzduchu) lze jednoduše spočítat délku akustické vlny. Například při zadání teoretické délky interiéru 4m nám vyjde frekvence 85Hz. Velmi obecně, zaokrouhleně a teoreticky zle tvrdit, že tóny pod tuto frekvenci se do auta nevlezou celé, budou se lámat někde před koncem, nižší v polovině a tak dále. Co to znamená prakticky? Nic jiného, než že dojde k zesílení kmitočtů pod touto frekvencí. Existují opět dvě teorie, na jakých nebo od jakých frekvencí zle zisk pocítit.

 

Teorie

 

Teorie první říká, že k zesílení dojde kolem 12dB/oct pod frekvencí která se rovná maximální délce interiéru. Jednoduše si představme graf, kde máme průběh HPF filtru při strmosti 12dB/oct na dělící frekvenci 85Hz (nebo jinou dle výsledku kalkulačky převodu délky na frekvenci). Jednoduše pak vyčteme bod frekvence, který se nachází o 12dB níže než je dělička. 

 

 

Pokud bychom se v této teorii chtěli dále pitvat, museli bychom přičíst i další faktory. Například i teplotu a vlhkost vzduchu. Tyto dvě veličiny mají také obrovský vliv a i na soutěžích lze vypozorovat v nejvyšších kategoriích nelásku k vyhřátým interiérům nebo dešti, kdy se dá očekávat jak jiný průběh basové složky nebo celkové scény. Dále nesmíme zapomenout na všelijaké odrazy a absorbce různých materiálů. Zkrátka interiér auta je přesný opak ideálního akustického prostředí. Lze vlastně tvrdit, že neexistuje žádná kalkulačka nebo simulátor tohoto prostředí, byť byste zahrnuli všechny možné i nemožné aspekty do rovnice. Existují jen velmi obecné simulace, které napoví, jak by to asi mohlo vypadat a leckdy to můžeme najít i v manuálu subwooferu, kdy si výrobce zadá nějakou obecnou průměrnou hodnotu délky interiéru. Například takto:

 

 

Teorie druhá říká, že není co počítat. Nezbývá tak nic jiného, než sednout do auta a pozorně poslouchat nějaký tónový generátor a/nebo zkusit změřit intenzitu akustického tlaku při různých frekvencích, což je z povahy délky vlny při nízkých frekvencích pro našince věc skoro nemyslitelná. Kdo by si chtěl o této teorii něco nastudovat více, nechť zadá do vyhledávače klíčová slova „cabin gain transport function“. Čtení bude až do ježíška dost :) Na závěr této problematiky lze tak nějak usoudit, že čím je větší auto, tím bude vyšší zesílení na nižších, kdežto u malého na vyšších basech – ale opět jen teoreticky, pokud by existoval subwoofer, který by měl rezonanční frekvenci 0Hz.

 

Jak hrají různě velké subwoofery

 

Když se vrátíme k velikosti a typu ozvučnice, lze z různých konfigurací vyčíst, jaký zvukový projev bude očekáván. U subwooferů s malou plochou membrány, typicky 8 palců v průměru, očekáváme rychlost, přesnost ale nižší hladinu zvuku u nejnižších frekvencí. Čím je plocha subwooferu vyšší, tím se vlastnosti obrací, takže například u 12ti palcového reproduktoru lze očekávat slušný projev nejnižších frekvencí, ale naopak menší přesnost a rychlost. Dobrým kompromisem bývá tedy 10ti palcový subwoofer, který by mohl zvládnout oboje. Typem ozvučnice defakto ladíme vlastnosti použitého subwooferu. Logicky z toho vyplívá, že kdo má rád pevný a rychlý kopák, tvrdou basu a je zaměřen na kvalitu, sáhne po menším subwooferu v uzavřené ozvučnici a naopak kdo vyžaduje co nejnižší bass a nevadí mu jistá nepřesnost či pomalost, sáhne po co největším reproduktoru a naladí bassreflexovou ozvučnici přiměřeným nátrubkem. High-endové subwoofery zahrají brilantně v obou ozvučnicích, tato vlastnost je však vykoupena vyšší pořizovací hodnotou.

 

Lehkou teorii máme za sebou, zkusme se podívat na naladění subwooferu u aktivního zapojení v praxi. Řekněme, že strmosti a otáčení fáze si necháme na jindy a budeme se zatím věnovat jen a pouze dělící frekvenci. Jeden by řekl, jak je to jednoduché, prostě se nastaví dělička dle ucha a je to. Jenže hodnoty dělící frekvence jsou většinou natvrdo dané v autorádiu nebo v DSP, nejde tedy nastavit libovolnou děličku. V daném rozsahu se dají použít hodnoty na frekvenci 50, 63, 80 a 100Hz (může se lišit, na DSP jsou kroky jemnější).

 

Praxe

 

Takže pusťme se do toho. Máme třeba kombíka a kvalitní subwoofer menší velikosti a nebudeme se bát nastavit děličku na 63Hz. Pásmová propust při strmosti 24dB/oct bude vypadat nějak takto. Červeně průběh subwooferu, modře středobasů.

 

 

Pokud spojíme oba průběhy, vidíme ideální situaci. Červeně průběh subwooferu, modře středobasů, zeleně součet obou průběhů.

 

 

Co se stane, pokud použijeme překryv pásem a na subwooferu nastavíme děličku 80Hz a na středobasech ponecháme 63Hz. Bude více basů?

 

 

 

Ano, bude a to celkem nepřirozeně. Jak jde vidět, celkový průměr nebude mít zdvih jen na dělící frekvenci, ale v celém pásmu basů. Pokud tedy chceme více basů, je lepší ponechat stejnou dělící frekvenci jak na subwooferu a středobasech a na subbasovém pásmu přidat na hlasitosti. Zde jsem to trochu přehnal a na subwooferu přidal +6dB aby to na ilustraci bylo patrné. Nezapomínejte, že jde o ryze ideální situaci, která v autě nemusí nastat.

 

 

 

Proto se překryv nedoporučuje. Chci více basů? Tak musím sáhnout po výkonu. Překryv je možná účelný u sedanu, kde překážky v cestě (zadní sedadla a pevné plechové plato) sami fungují jako jakýsi latentní LPF filtr a kombinací děliček lze dosáhnout jistě zajímavých výsledků.

 

Resumé

 

Hodnota dělící frekvence mezi subwooferem a středobasy záleží na zvolených komponentech celé sestavy. Laicky řečeno, chce to nejdříve poslouchat samotný subwoofer. Zvyšujeme dělící frekvenci a posloucháme hudbu nebo tónový generátor, jakmile se basový projev změní v nepříjemné hučení, vracíme děličku o krok zpět a máme nastaveno. Stejnou děličku nastavíme na středobasech v tom případě, pokud to není pod jejich schopnosti (určitě by neměla být pod rezonanční frekvencí). Také záleží na preferované hudbě a výsledcích, které očekáváte. Posloucháte hudbu kde je kontrabas a chcete mít vyrovnaný průběh? Nastavte obě děličky na stejnou frekvenci. Posloucháte ducárny a chcete mít basů na rozdávání? Ano, pak třeba zkuste onen překryv. Ono je to vlastně celkem alchymie a neexistuje „kuchařka“, která by vám dala přesný návod. Proto poslouchejte, poslouchejte a poslouchejte.

 

Doufám, že jsem tuto problematiku neuchopil špatně. Ono se to dobře chápe, ale hůře vysvětluje. Příště si povíme něco o strmostech. Třeba se mi to nějak povede, držte mi palce J A vyzívám čtenáře, pokud bych tu uváděl něco, co není pravda, dejte mi prosím vědět. Díky.

 

Miloslav Janda aka Milhauzz

Stránka vygenerována za 0.0105 sekund.