V minulém článku jsme si přečetli něco o strmostech a fázích. Dnes se podíváme do pro někoho neprobádaných vod časových korekcí. Začneme celkem jednoduše, takže žádný strach a vzhůru do čtení.
Proč vlastně časové korekce?
Domácí hifi a autohifi by se moc srovnávat nemělo, ale nevím, jak jinak vysvětlit nutnost použití časových korekcí v autě. V domácím hifi, tedy pokud jej někdo myslí vážně, sedí posluchač tak, aby tvořil s reprobednami rovnostranný trojúhleník. Efekt to má takový, že z obou beden dojde zvuk k posluchači ve stejném čase a navíc sedí přesně uprostřed, takže je zaručeno perfektní vyvážení levé a pravé strany. Prostě stav ideál, který v autě nenastane nikdy. Ilustrace sice není ideální, ale je patrný červený trojůhleník, který by měl být při troše fantazie rovnostranný.
Dobrá tedy, ale jak je to v autě?
V autě sedíme nalevo a pravá strana je tedy vzdálena. Navíc u dvoupásmového aktivu (uvedeme si příklad bez subwooferu) máme reproduktory čtyři. Až na výjimky jsou středobasové reproduktory ve dveřích a výškové mají pozici někde kolem protější strany zpětných zrcátkek nebo na „A“ sloupcích (u čelního skla). Z toho plyne, že každý reproduktor má vůči posluchači jinou pozici a z toho tedy absolutní vzdálenost jak je vidno na ilustraci. Červeně jsou vyznačeny středobasy, modře výšky.
Když ladíme časovky, neděláme vlastně nic jiného, než jakoby virtuálně posunujeme reproduktory dál do sebe tak, aby byl každý ve stejné vzdálenosti od posluchače (černé hodnoty). Tím zajistíme, aby zvuk doputoval ze všech reproduktorů do uší ve shodný čas.
V menu autorádia nebo na DSP nastavíme hodnoty (jaké, k tomu se dostaneme). Zvukový procesor pak udělá tu věc, že digitální zvukovou stopu každého kanálu bude dekódovat na různé časové ose. Princip je celkem jednoduchý, není třeba v tom hledat nějaké složitosti.
Jak nastavit časovky bez měřící aparatury
Pro hrubý přehled o vzdálenosti měničů neexistuje nic jednoduššího, než vzít svinovací metr a změřit vzdálenosti mezi posluchačem a reproduktory. Zní to komicky, ale vemte si metr, jeden konec si dejte k čelu a vytahujte metr tak dlouho, než se přiblíží k reproduktoru. Kdo má odvahu, ať se klidně měniče dotkne druhým koncem metru. Změříme si tedy všechny vzdálenosti a zapíšeme je. Dobrá, máme hrubý odečet, co s ním dál?
Existují dva způsoby jak zadat hodnoty do autorádia nebo DSP.
První způsob – nastavení změřených hodnot přímo v cm (například autorádia Pioneer). Zvukový procesor si díky tomuto přepočítá rozdíly vzdáleností mezi reproduktory. U-a-la, máme hrubě hotovo.
Druhý způsob – nastavení rozdílných hodnot (například autorádia Alpine). Nejsem si jistý, jestli nové Alpiny nemají už stejné nastavování jako Pionner, nicméně třeba u modelů 9855/3 tomu tak bylo. K tomuto použijeme ilustraci. Nejvzdálenější měnič bude mít hodnotu v časovkách 0cm, u dalších budeme nastavovat rozdíl mezi nejvzdálenějším měničem a absolutní vzdáleností. Prakticky: Pravá výška je nejvzdálenější a nastavíme u ní hodnotu 0cm. Levá výška má absolutní vzdálenost 95cm a potřebujeme jí virtuálně přidat tolik, aby byla stejně vzdálená. 145cm – 95cm = 50cm. Nastavíme tedy 50cm (vyznačeno zeleně). Posupujeme takto i u středobasů (levý středobas vs pravá výška, pravý středobas vs. pravá výška).
U tohoto druhého způsobu velmi záleží na nejvzdálenějším měniči. Každé auto má jiný interiér a tak někde je nejvzdálenější pravá výška, jindy je to pravý středobas.
A co subwoofer?
Zatím jsme si uváděli časování bez subwooferu. Každé auto se na basech chová jinak, to jsme si psali v tomto článku. Jsou samozřejmě různé názory, jakou délku použít. Jestli absolutní (mmodře), nebo odrazovou (zeleně). Někdy nám může vyjít dobře absolutní hodnota, jindy odrazová, v jiných případech se budeme motat někde mezi, a aby v tom byla absolutní anarchie, tak i mimo tyto hodnoty.
Naštěstí basové tóny se dají vnímat velmi dobře a tu správnou časovku se dá trefit poslechem. Například při rychlejším basovém bubnu, u kterého jde zvuk jak ze středobasu tak i ze subwooferu zároveň lze slyšet, jestli subwoofer předbíhá nebo je opožděn. Zde nám nezbude nic jiného, než poslouchat a kroutit časovkama jak se říká do zblbnutí, než trefíme takovou hodnotu, která posune zpoždění subwooferu tam, kam chceme.
Centimetry vs. milisekundy
Dnes se většinou dají hodnoty v menu autorádai nebo DSP přepínat. A to mezi centimetry (cm), milisekundami (ms) a stopami (ft). Co ale dělat, když je k dispozici údaj jen v milisekundách (ms) a já změřím centimetry? Existuje na to jednoduchá pomoc – trochu jednoduché matematiky. Zvuk se šíří rychlostí 343 m/s. Použijeme tedy vzorec:
Hodnota vzdálenosti v metrech (m) ÷ rychlost zvuku v metrech za sekundu (m/s) × 1000 = zpoždění v milisekundách (ms).
Prakticky, pokud potřebujeme znát hodnotu 50cm v milisekundách, postupujeme takto: 0,5m ÷ 343 × 1000 = 1,45. Vyšlo nám zpoždění 1,45 milisekund.
Tak, to bychom měli velmi hrubý základ při nastavení časovek bez měřící techniky. Příště si napíšeme jak dělat časovky s měřícím mikrofonem, notebookem a nějakým tím softwarem.
Miloslav Janda aka Milhauzz
Předchozí články o aktivu:
2 pásmový aktiv – část třetí