Správně navržená a namontovaná napájecí kabeláž je v autohifi absolutním základem. Jakékoliv kompromisy ve stylu „udělám to potom“ se dřív nebo později vymstí. Existuje mnoho důvodů, proč začátečníci mají nevyhovující nebo špatně udělanou napájecí kabeláž. Buď se jim do toho nechce, bojí se rozdělat některé části auta nebo jednoduše spěchají, už aby to nějak hrálo. Nedílnou součástí může být i absence základních pravidel a osvětlení některých pojmů. A také se nesmí opomenout bezpečnost. 

Zdroj elektrické energie v autě je akumulátor, lidově baterka. Ta pracuje s napětím 12V. Při nastartovaném motoru, kdy je dobíjena alternátorem, vzrůstá pracovní napětí v praxi na 14,3-14,4V. U novějších aut tomu může být jinak – například inteligentní napájení a podobně. Je důležité si uvědomit, že výkon (P)W je násobkem napětí (U)V a proudu (I)A. Lidově řečeno, při stejném výkonu, kde je nízké napětí, musí logicky protéct více proudu. A čím více je proudu, tím musí být kabel silnější. Zmiňuji to kvůli tomu, aby začátečník pochopil, proč se na napájení zesilovačů a vůbec v autě používají silnější kabely, než například v domácnostech. Z pohledu autohifi jde k zásuvkám celkem tenký drát. Tak jak je možné, že tedy zásuvka „ukrmí“ spotřebič se spotřebou 2000W? Kdo dával pozor, tak si odvodí, že v zásuvce je 220V a proud by se v tomto případě rovnal 9A. (zde poprosím fundované elektrikáře, aby toto vysvětlení brali s určitou rezervou, jelikož téma stejnosměrné vs. střídavé napětí by sem možná patřilo, ale zabralo by to trochu více povídání a cílem tohoto článku je udělat spíše výtah informací). Pokud budu mít autozesilovač se stejným výkonem, tak při napětí 12V bude potřeba proudu přes 300A. Nepřepočítal jsem se. Je nutné vzít v úvahu i účinnost zesilovače, ta je u analogových typů cca 50%. 300A a 9A, to je panečku rozdíl. Takže pokud narazíte na někoho, kdo vám bude tvrdit, že na autozesilovač bude stačit kabel, který se používá na stavbě rodinného domu, protože přenese stejný výkon, řekněte mu, aby se podíval na internet a našel témata „ohmův zákon“ a „elektrický výkon“. Pokud jde navíc o elektrikáře, utíkejte pryč a to hodně rychle 

Pro návrh napájecí kabeláže je nutné znát výkon všech zesilovačů. Jak toho dosáhnu? Určitě ne tím, že se sečtu hodnoty pojistek (pokud jich je víc) na zesilovači a vynásobím 12ti. Pojistky na zesilovači neslouží jako indikace maximálního možného odběru proudu, ale jsou zde pro nenadálé případy poruchy zesilovače.  Pokud je výrobce zesilovače seriózní, nabídne v popisu výrobku poctivé výkony. Tyto poctivé výkony jsou uváděny ve W s přídomkem RMS. V dnešní době se lze setkat s velkou porcí polopravd, lží a marektingově učesaných údajů, jen aby se výrobek prodal za jakoukoliv cenu. Je logické, že začátečník sáhne po zesilovači s udávaným vyšším výkonem za stejné peníze. A to se chudák ještě zamotá do různých označení jako „hudební výkon“, „MAX výkon“, „PMPO“ a dalších nesmyslů určující dnešní směr marketingu. Naštěstí v dnešní době internetu existuje několik webů, kde lze dohledat naměřené reálné výkony nebo se jednoduše zeptat, třeba i zde na fóru. Opravdu není možné, aby autozesilovač s udávaným výkonem 2000W byl maličký, měl na sobě jednu 20A pojistku a byl osazen titěrnými terminály pro připojení kabeláže. 

Zkusme si pro lepší osvětu vzít konkrétní příklad. Máme dvoukanálový autozesilovač s výkonem 2×100W při napětí 12V. U analogového zesilovače budeme brát v úvahu účinnost 50%, u digitálního (jak se vžil název zesilovačů používající techniku pulzně šířkové modulace) 80%. Hodnoty mohou samozřejmě kolísat, ale obecně jsme někde na průměru. Jaký maximální proud bude tedy zesilovač potřebovat pro maximální výkon? Sečteme výkon obou kanálů, (2×100) a vydělíme jej 12ti. U analogového zesilovače vynásobíme výsledek 2mi , u digitálního 1,2 abychom vzali v potaz již zmíněnou účinnost, a máme výsledek. V případě více zesilovačů proud sčítáme, dáváme si pozor, kolika-kanálové zesilovače používáme a jakou zátěž budeme k zesilovači připojovat. Například u zesilovačů k subwooferu bývá různý výkon u různých impedancí, v neposlední řadě také bereme v úvahu můstkové zapojení (o tom někdy později). U analogového zesilovače s celkovým výkonem 200W, který jsme si vzali příkladem, nám výsledek dělá úctyhodných 33A.

Jakmile známe hodnotu proudu u maximálního výkonu, můžeme s touto hodnotou dále pracovat. U návrhu napájecí kabeláže totiž musíme totiž počítat i s délkou kabeláže. Čím je kabel delší, tím se zmenšuje jeho schopnost přenést požadovaný proud (u našeho případu nízkého stejnosměrného napětí a požadavku velkého proudu). Jaký zvolit průřez kabeláže v mm2 na jakou délku nám pomůže tisíckrát omýlaná tabulka, která existuje snad od dob, kdy se internet a autohifi potkalo na jednom místě. 

Ve většině případů, kdy je autobaterie v přední části, vychází délka napájecí kabeláže mezi 4-5m. V našem případě, kdy použijeme příkladovou hodnotu 33A, nám vychází, že použijeme napájecí kabel 5 mm2. Pokud by byl například výsledný proud o hodnotě 40A, musíme skočit o úroveň výš a to na kabel s průřezem 10 mm2 při stejné délce. Měli bychom také myslet na případný upgrade počtu nebo výkonu zesilovačů. Napájecí kabeláž můžeme vždy předimenzovat, nikdy ji však nesmíme podcenit. Když to vezmu do extrémů, pro náš příkladný zesilovač můžeme s klidem v srdci použít klidně kabel s průřezem 35 mm2, nikoliv však kabel s průřezem 2 mm2. U kabeláže můžeme najít dvojí označení průřezu. Buď klasicky v mm2 nebo v hodnotě AWG (American Wire Gauge). Pro orientaci přepočtu slouží následující tabulka. Pokud by někdo namítal, že některé údaje chybí, tak ano, použil jsem jen nejpoužívanější průřezy v rámci autohifi. 

Příště si povíme o tom, jakou zvolit pojistku na napájecí kabeláž, jak a kdy použít jeden či více kabelů, jaké používat příslušenství, co s ním dělat, možnost použití alternativ a naopak čemu se vyvarovat.

 Miloslav Janda aka Milhauzz