Zásady ošetřování trávníku
Vertikutace (vyčesání stařiny)
Je to první ošetření po zimě-provádí se za sucha. Vyčeše se stařina i místa napadená plísní sněžnou. Provádí se strojem, nebo ručně jen do hloubky několika mm. Příliš hluboká vertikutace poškozuje kořenový systém a navíc jsou motor i nože vystaveny nadměrnému zatížení a příliš se opotřebovávají. Vyčesanou hmotu je nutné odstranit. Na podzim, ale i v průběhu vegetačního období, se může opakovat.
Hnojení minerálními hnojivy
Zahájíme na jaře po vyčesání trávníku (případně dosetí) dusíkatým hnojivem (ledek) dávkou 3 kg/100 m2. Pokud nadále aplikujeme levnější minerální hnojiva, pak za měsíc (vždy po seči a nejlépe před deštěm) hnojíme stejnou dávkou NPK (obsahuje dusík, fosfor i draslík),nebo jiné kombinované hnojivo.Za další měsíc opět ledek, potom NPK a tak střídavě, až v září končíme NPK. Při posledním hnojení je třeba aplikovat málo dusíku, ale více draslíku, trávník nízko posekat. Druhá varianta hnojení spočívá v použití speciálních trávníkových hnojiv s vyšším obsahem dusíku a delší dobou jejich účinnosti. Dávkování je na obale. Jsou však podstatně dražší.
Závlaha
Denní potřeba vody v období teplot vzduchu nad 15°C je 3-5 mm, tj. 3-5 litrů na každý metr čtverečný. V létě, s teplotami nad 25°C, je maximální interval bez závlahy 3 dny! Objektivní ukazatel je vlhkost půdy v hloubce 5-8 cm. Tento horizont také zasahuje 80% kořenů trav. K jeho provlhčení potřebujeme dávku kolem 10 litrů na m2. Dávky do třech litrů jsou plýtvání vodou a časem. Pro kontrolu, alespoň zpočátku, zaryjeme po závlaze lopatkou, nožem do trávníku, kam až provlhčení zasahuje. Efektivnější závlaha je v době nižších teplot tj. brzy ráno, navečer a v noci. Při výskytu houbových chorob zavlažujeme jenom ráno, aby trávník rychleji oschnul.
Sečení
Je třeba provádět vždy za sucha, s ostrým řezným ústrojím sekačky, za vysokých otáček a pomalejší jízdy. U trávníku nově založeného sečeme poprve když doroste výšky 8-10 cm na 5 cm. Pak ihned uválet, přihnojit a zavlažit. Další seče vždy po nárůstu do výšky 8-10 cm na 3-4 cm. V období sucha na 4-5cm. Na intenzivních trávnících (sportovní,okrasné) posečenou hmotu zásadně sbírat. Jinak se vytváří plsť, málo propustná pro vodu, živiny a vzduch a naopak vhodné mikroklima pro houbové choroby a škůdce. Hnojivý efekt ponechané hmoty je přitom minimální. Na extenzivních trávnících je možné krátkou řezanku, přes jedno sekání, ponechat. V období nejintenzivnějšího růstu trav tj.duben až červen, za optimální výživy a dostatku vláhy, bude nutné kosit trávník každých 4-6 dní. Později bude stačit jedenkrát za 7-10 dní. Za celé vegetační období vstoupíme se sekačkou na trávník 25-35 krát.
Regulace plevelů
K zabránění šíření plevelů v trávnících přistupujeme již při zakládání nových trávníků nebo při obnově starých, kdy musíme půdu řádně odplevelit a zbavit hlavně vytrvalých plevelů jako je pampeliška, jitrocel, sedmikráska, šťovíky, rozrazily, pelyněk černobyl, pcháč oset a p. K tomu používáme neselektivní listové, systémové (účinná látka je rozvedena až do kořenů) herbicidy, které obsahují jako účinnou látku glyphosate (Roundup, Dominátor) nebo sulphosate (Touchdown). Další kultivace pozemku může začít po 10 - 14 dnech. Mezi preventivní opatření k zabránění šíření plevelů v okrasných trávnících patří ale i to, že nenecháme plevele nikdy vykvést a to ani v okolí. Pokud se nám plevele již v trávnících vyskytují musíme je buď vypíchat ručně, nebo přistoupit k použití selektivních herbicidů: např. Starane 250 EC, Lontrel 300, Bofix, Mustang, Dicotex.
Aerifikace-provzdušnění
Tento zásah je nutný v těžkých-jílovitých půdách, v důsledku čehož je vidět i černá řasa. Na malých plochách se použije, kdykoliv během vegetačního období, ruční trubkový aerifikátor, na větších tažený, nebo samochodný. Trubkové nože vykrojí „špunty“ cca 3-5 cm dlouhé a vytvoří v trávníku válcový otvor. Na tento povrch aplikujeme písek, hnojivo a osivo a smykem-sítem zataháme i se špunty (nebo je předem sebereme) zpět do děr.
Mech v trávníku
Nejdříve je třeba, pokud to je možné, odstranit příčiny: příliš vlhká a zhutnělá půda, stín, nízké pH (pod 4,5-5,0), malá zásoba přijatelných živin v půdě, dotace-přítok povrchové, nebo spodní vody, zanedbané ošetřování – malá frekvence sečí a příliš nízké sečení, ponechávání posečené hmoty, nevyčesání drnu, slabá, nebo žádná výživa a nevhodné zavlažování. Podle zjištěných příčin potom přichází v úvahu nejčastěji : Aplikace „Antimechu“ dle návodu (je to vlastně 25% FeSO4 a 75% (NH4)2SO4,tedy zelená skalice a síran amonný) – mech zhnědne a uhyne a pak je ho třeba vyhrabat. Toto opatření je ale jenom dočasné, bez odstranění příčin se mech znovu objeví. Bude třeba urovnat vodní poměry, provzdušnit a vylepšit substrát (pískováním: aerifikace + 3-5 l jemného písku/m2), dosít a pravidelně sekat a hnojit. Vápnění mletým, nebo dolomitickým vápencem (3 kg/m2) provádět v jinou dobu než běžné hnojení. Pokud má mech v trávníku vzpřímený jehlicovitý vzrůst, zelené vrcholky a nahnědlé spodní části je pravděpodobně půda suchá a kyselá.
Plazivý růst mechu (lodyhy v podobě drobných plavuní hustě pokrývající půdu), zelená až žlutozelená barva ukazuje na zastíněnou či špatně propustnou půdu. Mech s hustými polštářky tenkých shloučeně rostoucích lodyh je příznakem příliš častého a nízkého sekání (méně než 3 cm).
Žížaly a žížalince
Obecně nejsou žížaly považovány za škůdce. Naopak, půdu zúrodňují. Převážně se živí odumřelou rostlinnou hmotou i se zeminou a mikroorganismy, které se dále množí v jejich trávící soustavě. Exkrementy, bohaté na organické látky, podmiňují vznik stabilní drobtovité struktury, humusu. Po vydatném dešti, nebo enormní zálivce, kdy voda vytlačí z půdy vzduch, vylézají na povrch, ale také více vytlačují žížalince, které pak na trávníku tvoří hromádky za mokra rozmazané sekačkou, nebo chůzí. Za sucha a v zimě zalézají do hlubších vrstev. Žížaly tak bohužel v trávnících škodí tím, že snižují celkový vzhled, estetický dojem, komplikují využívání a zatěžování trávníků a nejsme-li schopni odstranit, nebo za sucha hromádky rozmetat, mohou vznikat i prázdná místa.
Z těchto poznatků vycházejí i opatření k zamezení vyššího výskytu žížal:
- dodat minerální materiál, např. písek + aerifikace- posečenou hmotu odstraňovat
- hnojit, alespoň dočasně ( podle pH ), síranem amonným- za mokra, není-li to velká plocha, žížaly sbírat- podle zásobenosti draslíku v půdě opakovat zálivku roztokem : 60-100 g DS (draselné soli) ve 20-30 l vody na 10 m2
Nejvýznamnější choroby trávníků:
Plíseň sněžná (Microdochium nivale, Sněžná světlorůžová plísňovitost trav)
Po roztání sněhu je trávník pokryt bělavým nebo narůžovělým myceliem na ploše kruhovitého, elipsovitého či nepravidelného tvaru, zvláště na vlhkých místech. Příčinou je především neodklizená organická hmota, sníh na nezamrzlé zemi, zhutnělý půdní povrch a nadbytek dusíku na podzim. Silnější výskyt je na zastíněných místech – severní straně.
Opatření: Především prevence-vytvořit vhodné ekologické podmínky pro trávník (lehčí půda, výživa).Je-li už trávník napaden, odumřelou hmotu vyhrabeme a přihnojíme ledkem, event.přihnojíme. V případě silného napadení provedeme fungicidní ošetření - Rovral Flo, Ortiva, Karben Flo Stefes, Heritage, Amistar.
Paluška travní (Typhula incarnata, Sněžná šedobílá plísňovitost trav)
Bezprostředně po roztání sněhu bílé nebo růžové mycélium, podobně jako u plísně sněžné. Příčinou rozvoje choroby je dlouhodobě ležící sníh, teploty 0–10 stupňů Celsia a vysoká vzdušná vlhkost. Množství stařiny vytváří rovněž pro rozvoj choroby příznivé mikroklima.
Opatření: viz.plíseň sněžná
Kornatka travní (Laetisaria fuciformis, Červená nitkovitost trav)
Od června do září, při vyšší vlhkosti, se objevují růžově zbarvené chomáčky vzdušného mycelia. Příčinou je nedostatečná výživa, zhutnělý substrát, nízká frekvence sečení, dlouhodobé zamokření nebo časté mlhy. Při slabém výskytu se napadené listové čepele postupně odstraní častějším sečením
Opatření: k omezení choroby přispívá pravidelná a vyrovnaná výživa, prořezávání trávníků,aerifikace, pískování, případně ošetření fungicidy Rovral Flo, Impact, Heritage, Amistar, . Armorex. Také ale Dithane a Fundazol.
Čarodějné kruhy (Marasmius oreades)
Houby z řádu Basiodiomycetes se vyskytují především ve starších trávnících, na chudých a silně utužených půdách a bývalých lesních půdách. Vyskytují se v podobě tmavě zelených kružnic s nadbytkem dusíku z rozkladu dřevní hmoty nebo ve formě odumřelé travní zóny s bělavým myceliem v půdě či ve formě kruhů plodnic.
Opatření: chorobu likvidujeme výměnou půdy v orničním profilu o dostatečné šířce a novým osetím..
Řasy v trávníku
Příznakem výskytu řas v trávníku jsou zelené, později černé, slizovité skvrny, které později zasychají a vytvářejí krustu. Podmínky pro tvorbu a výskyt řas v trávníku jsou: málo propustná vegetační vrstva, slabá výživa trávníku a zastínění.
Opatření: vylehčení půdy-aerifikace a pískování, odstraňování stařiny, zabránění dlouhodobému zamokření,
Z chemických přípravků lze použít přípravky s účinnou látkou na bázi chlorothalonilu ( přípravky Bravo, Casoar ), mancozebu ( přípravky Dithane, Novozir ) nebo síranu měďnatého.
27.08.2015, 11:39 | Only_One
